Jaké vzdělání musí mít fyzioterapeut v České republice?

Chceš se stát fyzioterapeutem, ale nevíš, co všechno k tomu potřebuješ? Není to jen o tom, aby někdo uměl masírovat záda. Fyzioterapeut je odborník, který pomáhá lidem získat zpět pohyb, zmírnit bolest a obnovit funkci těla po úrazu, operaci nebo nemoci. A k tomu potřebuje vysokou úroveň vzdělání - nejen nějaké školení, ale plně akreditované studium.

Co vlastně dělá fyzioterapeut?

Fyzioterapeut nepracuje jen s masážemi a teply. Každý den řeší komplexní problémy: pacient s poškozeným kloubem po kolenní operaci, dítě s vývojovým zpožděním, starší člověk, který už nechodí bez pohybačky, nebo sportovec, který se zranil na tréninku. Fyzioterapeut zkoumá, jak tělo funguje, kde je překážka a jak ji odstranit - pomocí pohybu, manuální terapie, elektroterapie nebo cvičení doma.

Nemůžeš to udělat jen zkušeností. Každý postup musí být podložen vědou - anatomii, fyziologii, biomechanice, neurologii. A to se nedostane z YouTube videí. Potřebuješ systémové vzdělání.

Kde se studuje fyzioterapie v Česku?

V České republice je fyzioterapie povoláním, které se studuje pouze na vyšších odborných školách (VŠ) s akreditací Ministerstva zdravotnictví. Neexistuje žádné studium na univerzitě v bakalářském nebo magisterském stupni - všechny programy jsou tříleté a končí titulem Bc.

Aktuálně (v roce 2026) máš na výběr z několika škol:

• Vyšší odborná škola zdravotnická, Brno
• Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava
• Vyšší odborná škola zdravotnická, Hradec Králové
• Vyšší odborná škola zdravotnická, Plzeň
• Vyšší odborná škola zdravotnická, Liberec

Všechny tyto školy mají stejný standard vzdělávání, který je určen zákonem č. 96/2000 Sb. o podmínkách získávání povolání. Studium trvá 3 roky a zahrnuje přes 1800 hodin teorie a více než 1200 hodin praxe v klinických zařízeních - nemocnicích, rehabilitačních centrách, domácí péči, školách nebo sportovních zařízeních.

Co se naučíš na studiu fyzioterapie?

Nejde jen o to, jak se masírovat. Učíš se:

• Anatomie a fyziologie - jak fungují svaly, klouby, nervy a orgány
• Biomechanika - jak tělo pohybuje, proč se někdo špatně chodí nebo sedí
• Neurologie a ortopedie - jak ovlivňují zranění mozku, páteře, končetin
• Manuální terapie - techniky, které používáš rukama, abys uvolnila napětí nebo zlepšila pohyblivost
• Terapeutické cvičení - jak sestavit individuální program pro pacienta s diabetem, po infarktu, po operaci kyčle
• Elektroterapie a fyzikální metody - kdy použít laser, magnet, ultrazvuk nebo elektrostimulaci
• Etika a komunikace - jak mluvit s pacienty, kteří jsou v bolesti, strachu nebo deprese

Na konci studia musíš složit státní zkoušku, která zahrnuje písemnou, ústní a praktickou část. Pokud ji neprojdeš, nemůžeš pracovat jako fyzioterapeut. Nikdy.

Co je rozdíl mezi fyzioterapeutem a masérem?

Tady je častá záměna. Masér je zcela jiné povolání. Masér se vzdělává na střední škole, obvykle za 2 roky, a může dělat pouze masáže, tepelné nebo vodní aplikace. Není oprávněn diagnostikovat, navrhovat léčebné plány nebo pracovat s komplexními zdravotními problémy.

Fyzioterapeut má výsledky studia, které mu umožňují:

• Přijímat pacienty bez předpisu lékaře (např. při chronické bolesti zad)
• Vytvářet léčebné plány na základě vyšetření
• Spolupracovat s lékaři, neurology, ortopedy
• Používat pokročilé techniky, jako je mobilizace kloubů nebo neurofyzikální terapie

Není to jen o „příjemnějším“ titulu. Je to o odpovědnosti. Když děláš fyzioterapii špatně, můžeš způsobit poškození nervu, zhoršit bolest nebo způsobit, že pacient ztratí schopnost chodit.

Co potřebuješ k přijetí na studium?

Nechceš se jen přihlásit - chceš být přijatý. K tomu potřebuješ:

• Maturitu - obecně všechny typy maturit jsou přijatelné, ale nejvýhodnější je maturita z biologie a chemie
• Přijímací zkoušku - většina škol má písemný test z biologie, chemie a základů lidského těla
• Zdravotní prohlídku - musíš mít potvrzení, že jsi zdravotně způsobilý k práci
• Případně pohovor - některé školy mají i ústní část, kde se ptají, proč chceš být fyzioterapeutem

Největší konkurence je na školách v Brně a Ostravě - tam se přihlásí 5-6 lidí na jedno místo. Pokud máš dobré známky z biologie a máš zkušenosti s volejbalovým týmem nebo prací v domácí péči, máš výhodu.

Co děláš po studiu?

Po úspěšném ukončení studia a státní zkoušce se stáváš plnohodnotným fyzioterapeutem. Můžeš:

• Pracovat v nemocnici (ortopedie, neurologie, intensivní péče)
• Pracovat v rehabilitačním centru
• Spolupracovat s tělocvičnami nebo sportovními kluby
• Založit vlastní ordinaci
• Pracovat v domácí péči nebo v sociálních zařízeních

Průměrná mzda začínajícího fyzioterapeuta v Česku je mezi 28 000 a 35 000 Kč měsíčně. Větší platy máš v soukromých klinikách nebo v Praze a Brně. Pokud se specializuješ - například na dětskou fyzioterapii nebo neurologickou rehabilitaci - můžeš vydělávat i přes 50 000 Kč.

Je to povolání na celý život?

Ano. Fyzioterapie je jedno z mála povolání, která nejsou ohrožena automatizací. Nikdy nebude stroj schopen pochopit, jak se člověk pohybuje, když má bolest v kyčli nebo když má nervovou poruchu. Lidé budou potřebovat fyzioterapeuty pořád.

Ale i ty musíš pokračovat ve vzdělávání. Každé 5 let musíš absolvovat povinné školení, které ti uděluje platnost povolení k práci. Učíš se nové techniky, nové výzkumy, nové přístupy. Například v roce 2025 se zavedla nová standardní protokol pro léčbu chronické bolesti zad, který je založen na klinických studiích z Německa a Švýcarska.

Nejlepší fyzioterapeuti nejsou ti, kteří se naučili všechno na škole. Jsou to ti, kteří se učí pořád. Kteří čtou časopisy, chodí na konference, zkoumají případy, diskutují s kolegy.

Co ti může zabránit v tom, aby ses stal fyzioterapeutem?

Není to jen o tom, zda máš dostatek peněz na studium. Největší překážky jsou:

• Fyzická náročnost - pracuješ stále na nohou, někdy 8 hodin denně, s pacienty, kteří potřebují pomoci při přesunu
• Emoce - někdy se setkáváš s lidmi, kteří se nezlepší, nebo s těmi, kteří ti vyčítají, že „to nezvládneš“
• Administrativa - musíš psát protokoly, záznamy, plány, zprávy pro lékaře a pojišťovny

Není to lehké povolání. Ale když vidíš, jak pacient znovu chodí bez pohybačky, jak dítě poprvé vstane, jak starý muž znovu hraje s vnoučaty - to ti všechno omlouvá.