Jak dlouho se studuje na gynekologa v České republice?

Stát se gynekologem není otázka pár let studia. Je to cesta, která trvá nejméně 11 let od začátku vysokoškolského studia až po získání práva na samostatnou praxi. A to všechno za předpokladu, že nikdy nezopakuješ rok, nepřijdeš o stipendium a nemáš žádné zdravotní nebo osobní překážky.

První fáze: Obecné lékařství (6 let)

Veřejné lékařské fakulty v Česku - jako je Masarykova univerzita v Brně, Karlova univerzita v Praze nebo Ostravská univerzita - nabízejí šestileté studium obecného lékařství. Toto není běžná vysoká škola. Je to celodenní, náročný a emocionálně vyčerpávající program. První tři roky jsou zaměřené na teorii: anatomie, fyziologie, biochemie, patologie. Učíš se, jak funguje tělo, ale také jak selhává. Druhé tři roky už jsou čistě klinické: chodíš na nemocniční oddělení, děláš klinická cvičení, pozoruješ lékaře, pomáháš s vyšetřováním. Na konci tohoto období musíš složit státní zkoušku, která je jedna z nejtěžších v celém systému. Přijdeš na ni s tisíci otázek, které ti připadají, že je znáš, ale pak se ukáže, že jsi zapomněl na něco z prvního roku.

Druhá fáze: Specializace na gynekologii a porodnictví (4 roky)

Po úspěšném složení státní zkoušky se můžeš přihlásit na specializaci. Tady začíná skutečná výběrová soutěž. Každý rok se na gynekologii a porodnictví přihlásí více než 300 lékařů, ale přijmou jen kolem 70-80. Kde se rozhoduje? Výsledky státní zkoušky, doporučení od profesorů, zkušenosti z praxe, případně písemná práce nebo pohovor. Pokud tě nepřijmou hned, můžeš čekat další rok - a to je běžné. Některé osoby čekají 2-3 roky, než se dostanou na specializaci.

Specializace trvá 4 roky. Během nich procházíš všemi oblastmi: porodní pohotovost, gynekologické onkologie, endokrinologie, reprodukční medicína, ultrazvuk, laparoskopie, nejenom klinické postupy, ale i řízení týmů, komunikace s pacientkami, etika. Některé roky jsou zaměřené na nemocnice, jiné na ambulanci. Musíš absolvovat minimálně 200 porodů, 150 gynekologických zákroků a 50 operací. A to všechno s výsledky, které musíš dokumentovat a schvalovat. Na konci 4 let máš závěrečnou zkoušku - jednu z nejtěžších v lékařské specializaci. Přijdeš na ni s písemnými otázkami, praktickým testem na lidech a ústním přezkoušením, kde ti káže pět profesorů najednou.

Třetí fáze: Získání práva na samostatnou praxi (1 rok)

Po úspěšném složení specializační zkoušky se stáváš lékařem se specializací. Ale ještě nejsi plně nezávislý. Musíš projít jedním rokem praxe pod dohledem školitele. Tento rok se nazývá „praxe po specializaci“ a je povinný podle zákona o zdravotnických povoláních. Během něj už můžeš vést pacientky samostatně, ale musíš mít školitele, který ti může zkontrolovat každý zápis, každý návrh léčby, každý rozhodnutí. Tento rok je často přehlížený, ale je klíčový. V něm se naučíš, jak se chovat, když se pacientka nechce porodit, když máš závažný nález, který není v učebnici, nebo když ti pacientka řekne, že nechce dítě a nemáš na to žádné podklady.

Kolik to stojí a jaké jsou příjmy?

Studium na lékařské fakultě v Česku je zdarma - pokud studuješ v češtině a máš české občanství. Ale životní náklady? To je jiná věc. V Brně nebo Praze měsíčně potřebuješ minimálně 12 000 Kč na nájem, jídlo, knihy, dopravu. Během specializace jsi většinou zaměstnaným lékařem, ale plat je nízký: kolem 30 000 Kč měsíčně v prvních letech. Až po získání specializace a začátku samostatné praxe se můžeš těšit na 60 000-80 000 Kč měsíčně. V soukromé praxi nebo ve velké nemocnici může být příjem i vyšší, ale to už závisí na místě, zkušenostech a zátěži.

Co se stane, pokud se rozhodneš jinak?

Někteří lékaři se po specializaci na gynekologii a porodnictví rozhodnou pro další vzdělávání: reprodukční medicína (3 roky), gynekologická onkologie (2 roky), nebo přechod na neonatologii. Jiní se stávají ředitelem oddělení, vyučují na fakultě nebo pracují ve výzkumu. Někteří dokonce založí vlastní kliniku. Ale většina zůstává v nemocnici - protože tam je práce, která se nezastaví. Ať už je to 2 hodiny ráno nebo 3 hodiny v noci.

Proč to stojí za to?

Největší výzva gynekologa není délka studia. Je to odpovědnost. Ty jsi ten, kdo řekne ženě, že má rakovinu. Kdo jí řekne, že nemůže mít dítě. Kdo ji uklidní, když se bojí porodu. Kdo ji oslaví, když poprvé slyší srdeční tep dítěte. Ty jsi ten, kdo vidí život v jeho nejkrásnějších i nejstrašnějších chvílích. A to není práce, kterou můžeš dělat jen proto, že máš dobré známky. Musíš to chtít. Skutečně chtít. A pak to trvá 11 let - ale pak už nikdy nechceš dělat nic jiného.