Kdo provádí rehabilitaci? Kdo je na tom zodpovědný a jak to funguje v praxi

Rehabilitace není jen cvičení na strojích nebo masáž. Je to celý proces, který pomáhá člověku získat zpět pohyb, nezávislost a kvalitu života po nemoci, úrazu nebo operaci. Ale kdo to vlastně dělá? Kdo stojí za tím, že se člověk znovu naučí chodit, zvedat ruku nebo jen dýchat hlouběji? Odpověď není jednoduchá - rehabilitaci neprovádí jeden člověk, ale tým.

Rehabilitační lékař - vůdce týmu

Na začátku každé rehabilitace stojí rehabilitační lékař. To není běžný lékař. Je to specialisté, který se věnuje obnovení funkce těla po poškození. Zkoumá, jak moc je pacient omezený, jaké svaly nebo nervy nefungují správně, a pak vytvoří plán, který říká, co a kdy se má dělat. Tenhle lékař rozhoduje, zda je potřeba fyzikální terapie, ergoterapie, logopedie nebo dokonce psychologická podpora. V Česku se rehabilitační lékaři specializují na neurologické, ortopedické nebo kardiovaskulární případy. Například po mrtvici se podívá na to, jakým způsobem mozek ztratil kontrolu nad končetinami, a pak s týmem vytvoří cestu zpět k pohybu.

Fyziotherapeut - ten, kdo tě pohybuje

Pokud potřebuješ znovu naučit se chodit, zvedat nohu nebo zlepšit pohyblivost kloubů, budeš pracovat s fyziotherapeutem. Tito odborníci mají vysokoškolské vzdělání a jsou zaregistrovaní v registru zdravotnických povolání. Používají různé metody: cvičení, masáže, elektřinu, teplo, led, nebo i manuální techniky, kdy přímo pohybují klouby nebo svaly. Někteří se specializují na děti, jiní na sportovce nebo na starší lidi. Po operaci kolena ti fyziotherapeut ukáže, jak bezbolestně zatížit nohu, jak posílit stehenní svaly a jak se naučit znovu chodit bez holek. Je to on, kdo ti říká: „Ještě jednou, ale pomalu - nechci, abys se zranil.“

Ergoterapeut - učí tě žít znovu

Fyziotherapeut ti pomůže pohybovat se. Ergoterapeut ti pomůže žít. Když jsi po úrazu nemohl zapnout knoflík, držet šálku, vařit nebo si obléct kalhoty, tak je to on. Ergoterapeut (nebo také odborník na pracovní terapii) se zaměřuje na každodenní činnosti. Vyhodnotí, co ti vadí, a pak ti přizpůsobí nástroje nebo metody. Může ti dát speciální špachtlí na otevírání plechovek, upravit kuchyňský stolek, nebo ti naučit, jak si obléct rukavici jednou rukou. Pracuje s lidmi po mrtvici, s dětmi s mozkovou obrnou, s lidmi s artritidou nebo po amputaci. Jeho cíl je jednoduchý: aby sis mohl dělat všechno, co jsi dělal dřív - nebo alespoň něco podobného.

Logoped - když hovoříš jinak

Není jen o tom, že někdo nemluví. Když po mrtvici neumíš správně vyslovovat slova, máš problém s polykáním nebo ti hlas zní jinak, potřebuješ logopeda. Logoped pracuje s řečí, jazykem a polykáním. Učí tě, jak správně pohybovat jazykem, jak ovládat dýchání při mluvení nebo jak bezpečně polykat, aby jídlo nevstoupilo do plic. Někdy pomáhá i dětem s vývojovými poruchami, lidem po operaci hrtanu nebo s Parkinsonovou chorobou. Je to ten, kdo ti řekne: „Zkus to znovu, ale pomalu - a nezapomeň na dýchání.“

Psycholog a sociální pracovník - skryté opory

Rehabilitace není jen tělo. Je to i duše. Mnoho lidí po vážném zranění nebo nemoci zažívá únavu, zoufalství nebo strach z budoucnosti. To je práce psychologa. Pomáhá překonávat negativní myšlenky, přijmout novou realitu a najít motivaci. A pak je tu sociální pracovník. Ten se stará o všechno, co není v nemocnici: jak získat invalidní důchod, kde najít domácí péči, jak získat vozík nebo upravit byt pro kolo. Bez nich by mnoho lidí zůstalo jen s tělem, které se zotavuje, ale bez možnosti se skutečně vrátit domů.

Kde se to všechno děje?

Rehabilitaci nechodíš jen do nemocnice. V Česku existuje několik typů zařízení:

• Rehabilitační centra - specializované zařízení, kde pracuje celý tým pod jednou střechou. Často jsou připojená k nemocnicím nebo jsou samostatná.
• Domácí rehabilitace - terapeuti přijíždějí k tobě domů. Ideální pro starší lidi nebo ty, kteří nemohou cestovat.
• Pracovní rehabilitace - pokud chceš vrátit do práce, tým ti pomůže přizpůsobit pracovní místo nebo najít jinou práci.
• Sportovní rehabilitace - pro sportovce, kteří chtějí vrátit se do soutěží. Tam se pracuje s vysokou intenzitou a detailní analýzou pohybu.

Ve většině případů je rehabilitace hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Stačí, aby ti lékař vydal doporučení. Některé metody, jako například speciální přístroje nebo více než 20 sezení, mohou vyžadovat předchozí schválení od pojišťovny.

Co se stane, když to necháš na světě?

Nechat rehabilitaci na později je jako nechat záplavu v domě - na začátku to vypadá, že to jen trochu teče. Ale za týden se voda rozšíří, a pak už je potřeba celý dům opravit. Když po operaci necháš kloub bez pohybu, svaly se zkracují, klouby se ztuhlí a pak je těžké to vrátit zpět. Lidé, kteří nezačali s rehabilitací včas, často potřebují další operace. Nebo se nikdy nevrátí k chůzi. Nebo se stávají závislými na jiných. Rehabilitace není luxus. Je to nezbytná část léčby.

Kdy začít?

Nejlepší čas začít je hned, jak to lékař doporučí. V některých případech - například po operaci kolena - se začíná už v nemocnici, den po zákroku. V jiných - jako po mrtvici - se začíná do 24 hodin. Čím dřív, tím lépe. Nečekáš na to, až se ti zlepší bolest. Čekáš na to, až se začneš pohybovat. I když to bude jen trochu. I když to bude jen s pomocí.

Kdo ti může pomoct najít správného odborníka?

Nemusíš hledat sám. Tvůj lékař, zdravotní pojišťovna nebo rehabilitační centrum ti může doporučit odborníky v tvojí oblasti. V Česku je k dispozici i databáze na webu České asociace fyzikální a rehabilitační medicíny. Tam najdeš seznam certifikovaných pracovišť a odborníků. Nezapomeň se zeptat: „Máte zkušenosti s případem jako můj?“ Někdo se specializuje na děti, jiný na starší lidi. Není všechno stejné.

Co ti můžeš dát sám?

Rehabilitace není jen to, co ti dělá terapeut. Je to i to, co děláš ty. Každý den, kdy si uděláš cvičení, které ti ukázali. Každý den, kdy se pokusíš zvednout ruku, i když to bolí. Každý den, kdy se nevzdáš. Nejde o to, abys byl nejlepší. Jde o to, abys nezůstal tam, kde jsi. A to je právě to, co dělá rozdíl.