Co je to selektivní prevence a jak chrání zdraví před nemocemi?

Selektivní prevence není jen další slovo z lékařského žargonu. Je to praktický způsob, jak zamezit nemocem u těch, kteří mají nejvyšší šanci je dostat. Nejde o to, aby všichni dělali to samé. Jde o to, aby ti, kteří jsou v největším nebezpečí, dostali přesně to, co potřebují - včas a efektivně.

Co vlastně selektivní prevence znamená?

Selektivní prevence se zaměřuje na skupiny lidí, kteří mají zvýšené riziko vývoje konkrétní nemoci. Nejde o všeobecné doporučení pro všechny, jako je například „jedte více zeleniny“. Jde o cílené opatření pro ty, kteří jsou v ohrožení - kvůli genům, životnímu stylu, věku nebo podmínkám, ve kterých žijí.

Představte si to takto: Každý rok se v Česku objeví tisíce případů cukrovky 2. typu. Někteří lidé mají v rodině příbuzné s touto nemocí, jiní sedí celý den u počítače a nejí zeleninu, třetí mají nadváhu a nevědí, že to může vést k cukrovce. Selekce znamená, že těmto lidem neříkáme jen „buďte zdraví“, ale konkrétně: „Proveďte test na glukózu“, „Začněte chodit 30 minut denně“, „Zkontrolujte si hmotnost“.

Proč je to lepší než obecná prevence?

Obecná prevence - jako je například kampaně proti kouření nebo doporučení k pohybu - je důležitá. Ale nemůže být dostatečná. Lidé, kteří nejsou v riziku, si toho všimnou méně. Ti, kteří jsou v riziku, často nevědí, že je to oni.

Selektivní prevence funguje jako detektor rizika. Využívá data: věk, rodinnou anamnézu, ukazatele zdraví (např. krevní tlak, hladina cholesterolu, hmotnostní index), pracovní podmínky nebo návyky. Na základě toho se rozhoduje, kdo potřebuje podporu, a jakou.

Ve zdravotnictví se to už děje. Například u žen s pozitivní rodinnou anamnézou rakoviny prsu se doporučuje začít screening dříve a častěji. U mužů s vysokým krevním tlakem a obezitou se provádí pravidelné kontroly ledvin a cukru v krvi. To není „náhodná kontrola“. To je selektivní prevence v akci.

Kdo je cílem selektivní prevence?

Není to jen pro starší lidi. Cílové skupiny mohou být různé:

• Lidé s rodinnou anamnézou: Pokud máte rodiče nebo sourozence s cukrovkou, srdcovým onemocněním nebo rakovinou tlustého střeva, vaše riziko je vyšší.
• Lidé s nadváhou nebo obezitou: BMI nad 25 zvyšuje riziko mnoha nemocí. U těchto lidí se doporučuje aktivní sledování hladiny glukózy a lipidů.
• Kouřáci a lidé s dlouhodobým vystavením kouři: Zde se jedná o pravidelné CT vyšetření plic u lidí nad 50 let s historií kouření.
• Lidé s pracovním rizikem: Například pracovníci vystavení chemikáliím, hluku nebo dlouhodobému stresu - u nich se provádí pravidelné lékařské prohlídky podle typu rizika.
• Děti s vysokým rizikem vývoje alergií: Pokud oba rodiče trpí astmatem nebo atopickým ekzémem, dítě může mít vyšší riziko. V takovém případě se doporučuje vyhýbat se určitým potravinám v prvních měsících života a sledovat vývoj kůže.

Tyto skupiny nejsou „výjimky“. Jsou to lidé, kteří mají výrazně vyšší pravděpodobnost onemocnění. A proto se na ně zaměřuje selektivní prevence.

Jak to funguje v praxi?

V České republice se selektivní prevence provádí především prostřednictvím:

1. Pravidelných preventivních prohlídek: Každý člověk má právo na preventivní prohlídku jednou ročně. Ale u těch, kdo jsou v riziku, se doporučuje častější kontroly - například každých 6 měsíců.
2. Screeningu: Testy, které odhalí nemoc v rané fázi, kdy je ještě možné ji zastavit. Například test na krev v stolici pro detekci rakoviny tlustého střeva, nebo mamografie pro ženy nad 50 let.
3. Individuální konzultace: Lékař nebo odborník na prevenci se podívá na vaše zdravotní historii, životní styl a výsledky vyšetření. Pak vám řekne: „Vy jste v riziku, proto vám doporučuji toto.“
4. Programy podpory: Některé zdravotní pojišťovny nabízejí programy, jako je „Zdravý životní styl“ - kde se lidem v riziku poskytuje osobní poradce, plán stravování nebo přístup ke sportovním aktivitám zdarma nebo s slevou.

Například v Brně se od roku 2023 v rámci pilotního projektu poskytuje zdarma glukózový test všem lidem nad 45 let s BMI nad 28. Výsledky ukázaly, že u 18 % těchto lidí byla zjištěna skrytá cukrovka - a oni dostali včas léčbu, která jim zabránila vzniku komplikací.

Co se stane, když selektivní prevenci ignorujete?

Největší riziko není v tom, že se nemocí nemusíte onemocnět. Riziko je v tom, že se onemocníte - a pak už je pozdě.

Cukrovka 2. typu, kterou nezachytíte včas, může vést k poškození očí, ledvin, nervů a dokonce k amputaci nohou. Vysoký krevní tlak, který neřešíte, může způsobit mrtvici nebo infarkt. Rakovina, kterou nezjistíte v rané fázi, je mnohem těžší a drahá na léčbu.

Selektivní prevence není o tom, aby jste se „nechali lékaře pískat“. Je to o tom, abyste si ušetřili bolest, léky, nemocniční návštěvy a možná i život.

Jak začít s selektivní prevencí?

Nemusíte čekat, až vás zavolá lékař. Můžete začít dnes:

1. Zjistěte své riziko: Zvažte svou rodinnou historii. Máte někoho v rodině s diabetem, srdcovou chorobou, rakovinou? Pokud ano, máte vyšší riziko.
2. Podívejte se na své ukazatele: Máte BMI nad 25? Krevní tlak nad 130/85? Hladina cholesterolu nad 5 mmol/l? Tyto čísla vám říkají, že jste v riziku.
3. Zajděte na preventivní prohlídku: Vyberte si termín u svého lékaře. Neříkejte „to se mi nechce“. Řekněte: „Chci vědět, jestli jsem v riziku.“
4. Požádejte o doporučení: Zeptejte se lékaře: „Podle mého zdravotního stavu, mám nějaké riziko, které bych měl sledovat?“
5. Dejte si plán: Pokud vám lékař řekne, že jste v riziku, nechte si vytvořit konkrétní plán: „Za 3 měsíce přijdu znovu“, „Začnu chodit 3x týdně“, „Zruším sladké nápoje“.

Nejde o to, aby jste byli dokonalí. Jde o to, abyste věděli, co vás hrozí, a měli příležitost to změnit.

Je selektivní prevence jen pro bohaté?

Ne. V Česku je selektivní prevence součástí veřejného zdravotnictví. Preventivní prohlídky jsou zdarma. Screeningy jsou hrazeny z veřejných prostředků. Některé programy podpory (např. zdravotní pojišťovny) dokonce poskytují zdarma výživové poradenství nebo přístup ke sportovním zařízením.

Největší překážkou není cena. Je to lhostejnost. „Mám se cítit dobře, proč bych šel k lékaři?“ - to je nejčastější odpověď. Ale právě když se cítíte dobře, je nejlepší čas se nechat zkontrolovat.

Co dalšího můžete dělat?

Selektivní prevence není jen o lékařích a testech. Je to i o vašich každodenních volbách:

• Pohyb: 150 minut mírného pohybu týdně (chůze, jízda na kole) snižuje riziko cukrovky a srdečních chorob o 30 %.
• Strava: Zmenšení příjmu zpracovaných potravin a cukru má větší vliv než jakákoli dietní kniha.
• Spat: Nedostatek spánku zvyšuje hladinu kortizolu - což zvyšuje riziko obezity a cukrovky.
• Stres: Dlouhodobý stres poškozuje imunitní systém a zvyšuje riziko zánětů a chronických nemocí.

Tyto věci nejsou „doporučení“. Jsou to nástroje, které mohou změnit vaši budoucnost - pokud je použijete včas.

Závěr: Nečekáte, až vás nemoc najde

Selektivní prevence je jako pojištění - ale ne proti poškození auta. Protí poškození vašeho těla. Nečekáte, až vás nemoc najde. Vy jste ten, kdo hledá riziko, až ho najde, změní ho.

Není to o tom, že byste měli být perfektní. Je to o tom, abyste věděli, co vás hrozí, a měli nástroje, jak se proti tomu bránit. A to je to, co znamená opravdová péče o zdraví - nejen když je všechno v pořádku, ale především, když ještě není pozdě.

Selektivní prevence není o tom, aby jste se báli zdravotníků. Je to o tom, abyste si vytvořili vlastní bezpečnou cestu k zdraví - s informacemi, které vám pomohou předcházet nemocem, než se objeví.