Kdy s miminkem na fyzioterapii? Včasná pomoc pro zdravý vývoj

Fyzioterapie u miminek není jen pro ty, co mají nějakou diagnózu. Mnoho rodičů si myslí, že fyzioterapie je jen pro děti s poruchami pohybu nebo po operacích. To není pravda. Včasná fyzioterapie může předcházet mnoha problémům, které se později projeví jako zploštělé hlavičky, křivé nohy nebo zpožděný vývoj. Pokud si všimnete, že vaše miminko nechce ležet na bříšku, nebo se při zvedání hlavičky nesměle opírá, nebo má časté zvraty, může to být signál, že potřebuje pomoc.

Co je fyzioterapie u miminek?

Fyzioterapie pro novorozence a kojence je jemná, jemně přizpůsobená terapie, která pomáhá tělu dítěte rozvíjet přirozený pohyb. Nejedná se o cvičení, jak je známe u dospělých. Terapeut nechá dítě dělat, co chce, ale navádí ho k pohybům, které by mělo přirozeně provádět. Například jak se převracet, jak zvedat hlavu, jak se opírat o paže nebo jak se připravovat na plazení. Všechno to probíhá hrou, při dotyku, v klidu a v bezpečí.

Terapeut používá jen ruce, mírný tlak a jemné posuny. Nepoužívá žádné stroje, nevkládá nic do úst, nezatlačuje na záda. Je to jako jemný masážní a pohybový výukový program pro tělo. Cílem není „napravit“ dítě, ale podpořit jeho vlastní schopnost se učit pohybovat se.

Kdy byste měli přijít na fyzioterapii?

Nejlepší doba je mezi 4. a 8. týdnem věku. V tomto období je mozek dítěte nejvíce připravený přijímat pohybové informace. Pokud se dítě narodilo předčasně, může být vhodné začít ještě dříve - někdy už ve 3. týdnu po termínu. Nečekáte, až dítě „sám“ začne dělat věci, které by mělo. Čekání může vést k trvalým návykům, které je potom těžké změnit.

Tady je seznam situací, kdy byste měli zvážit fyzioterapii:

• Dítě se nechce nebo neumí ležet na bříšku - při 2 měsících by to mělo být přirozené.
• Nezvedá hlavičku, když je na bříšku - v 3 měsících by mělo být schopné zvednout hlavu o 45 stupňů.
• Má plochou hlavičku (plagiocefalii) nebo zdeformované uši - to může být způsobeno příliš dlouhým ležením na zádech.
• Preferuje jednu stranu těla - například vždy se obrací doprava, nikdy doleva.
• Je příliš „měkké“ nebo příliš „tvrdé“ - svaly buď příliš slabé, nebo příliš napjaté.
• Často se zvrací nebo má problémy s trávením - to může být spojeno s napětím v krku nebo zádech.
• Narodilo se s poruchou vrozeného typu - například kongenitální tortikolis, křivá pažka, nebo svalová hypotonie.

Pokud si něco z toho připomínáte, nečekáte. Nastavte si konzultaci s fyzioterapeutem. Nejde o to, jestli dítě „má problém“. Jde o to, jestli má dostatek prostoru a podpory, aby se vyvíjelo přirozeně.

Co se děje na první návštěvě?

První návštěva trvá asi 45 minut. Terapeut se nejdřív seznámí s vaším dítětem - jak se pohybuje, jak dýchá, jak se chová, když ho přenášíte. Potom provede jemné vyšetření: zkontroluje, zda je hlava symetrická, zda obě paže a nohy pohybují stejně, zda svaly v krku a zádech reagují na dotek. Měří se také, jak dítě reaguje na různé polohy - například zda se při zvedání hlavičky snaží využít celé tělo nebo jen paže.

Než začne terapie, terapeut vysvětlí, co pozoroval, a proč to dělá rozdíl. Například: „Vaše dítě má v krku napjatý sval, proto se otočí vždy doprava. To znamená, že levá strana těla má méně příležitostí se pohybovat. To může vést k tomu, že později bude mít problémy s chůzí nebo rovnováhou.“

Potom ukáže, jak můžete doma podpořit pohyb - například jak držet dítě, jak ho převracet, jakým způsobem ho položit na bříško, aby to nebylo stresující. Důležité je, že terapeut neříká „dělejte to každý den“. Říká: „Pozorujte, když se dítě cítí dobře, a využijte to.“

Co se děje na následujících návštěvách?

První návštěva je jen vyšetření. Druhá a třetí už začínají terapie. Každá návštěva trvá 30-40 minut. Dítě je na zemi, na měkké podložce. Terapeut ho nechá hýbat, a když se snaží něco udělat, pomůže mu jemně - například přidrží pažku, když se snaží zvednout hlavu, nebo podloží malý kousek podlouhlého polštářku, aby se mohlo převrátit. Všechno probíhá v klidu, bez tlaku, bez hovoru, bez nátlaku.

Terapeut neříká: „Zvedni hlavu!“ Neříká: „Dělej to!“ Říká: „Ukážu ti, jak to můžeš udělat.“ Dítě se učí z vlastní zkušenosti. A to je klíč.

Ve věku 4-6 měsíců se často začínají objevovat první pokusy o převracení. Pokud dítě to dělá špatně - třeba jen z jedné strany - terapeut mu pomůže naučit se to dělat z obou stran. To je důležité, protože převracení je základ pro plazení, sedění a později chůzi.

Co můžete dělat doma?

Domácí podpora není cvičení. Je to prostředí. Největší chyba rodičů je, že si myslí, že musí dítě „trénovat“. To je špatně. Dítě se učí, když má prostor, když je bez tlaku a když může zkoušet.

Tady je co můžete dělat:

• Ležení na bříšku: Dělejte to 2-3krát denně, po 2-5 minutách. Nečekáte, až se dítě „přizpůsobí“. Zkuste to, když je v klidu - třeba po koupeli nebo před spaním. Dávejte mu hračku před sebe, aby se snažil zvednout hlavu.
• Poloha na boku: Pokud dítě nechce ležet na bříšku, položte ho na bok s podložkou pod zády. Takto se učí převracet, ale nemusí se bojit.
• Držení: Držte dítě v rukou, ale nezvedejte ho z vodorovné polohy. Místo toho ho držte na bříšku, aby mělo příležitost pohybovat pažkami a hlavičkou.
• Prostředí: Změňte polohu dítěte v kočárku - nechávejte ho vždy na stejnou stranu. Vyměňte stranu, kde je hračka, kde je okno, kde je vaše hlas.
• Nezatlačujte: Pokud se dítě nechce převrátit, nezatlačujte mu na záda. To způsobí napětí. Počkejte. Pozorujte.

Co se stane, když to necháte?

Když dítě nezíská příležitost se pohybovat přirozeně, tělo si vybuduje návyky, které je těžké změnit. Například:

• Plochá hlavička může zůstat navždy - a někdy vyžaduje helmu, kterou dítě nosí 23 hodin denně.
• Nepravidelný vývoj pohybu může vést k tomu, že dítě začne chodit pozdě - nebo se chodí s nesymetrickým krokem.
• Napjaté svaly v krku mohou způsobit, že dítě při plazení nevyužije celé tělo - a to může vést k bolestem záda v dospělosti.
• Problémy s trávením a zvracením mohou být způsobeny napětím v oblasti hrudníku - a to může být opraveno jen fyzioterapií.

Nejhorší je, že tyto věci se často považují za „normální“. „Všichni děti mají plochou hlavičku.“ „Všichni se převrátí pozdě.“ To není pravda. Mnoho dětí se vyvíjí bez problémů, pokud mají správné podněty.

Kde najít dobrého fyzioterapeuta?

Nechte se poradit u gynekologa, pediatra nebo porodní sestry. V České republice existuje celá síť fyzioterapeutů, kteří se specializují na novorozence. V Brně, Praze, Ostravě nebo Olomouci najdete kliniky, které mají certifikované terapeuty pro děti.

Ujistěte se, že terapeut má zkušenosti s neonatální fyzioterapií - to je oblast zaměřená na novorozence. Ne každý fyzioterapeut, který pracuje s dospělými, je kvalifikovaný pro miminka.

Dotazujte se: „Máte zkušenosti s kojenci?“ „Jaký je váš přístup k dětem?“ „Děláte něco doma, nebo jen na návštěvě?“ Dobrý terapeut vám dá konkrétní návrhy, nejen slova.

Je fyzioterapie pokryta zdravotním pojištěním?

Ano. Pokud máte zdravotní pojištění v České republice, fyzioterapie pro děti do 3 let je plně hrazena. Stačí, aby vám lékař vydal odkaz na fyzioterapii. Většina terapeutů to ví - ale ne všichni rodiče to vědí. Pokud vám terapeut říká, že to musíte platit, požádejte o vydání odrazu od lékaře.

Některé terapeuty mají i dohody s pojišťovnami - takže nemusíte předplácet. Vždy se zeptejte: „Je to pokryto pojištěním?“

Co je důležité pamatovat?

• Fyzioterapie není pro „poškozené“ děti. Je pro každého, kdo potřebuje podporu v pohybu.
• Nečekáte, až se dítě „sám“ naučí. Nejlepší doba je mezi 4. a 8. týdnem.
• Terapie není cvičení. Je to jemná podpora, která umožňuje tělu dítěte se naučit pohybovat se.
• Domácí podpora není o tom, co děláte - ale o tom, jaké prostředí vytváříte.
• Pokud si všimnete nějakého nesymetrického pohybu, neváhejte. Čím dříve, tím lépe.

Pohyb je základ všeho. A u miminek je to nejdůležitější věc, kterou můžete podpořit - bez léků, bez operací, bez nátlaku. Jen s péčí a pochopením.